Páteční nešpory
To, že je naše komunita u Sv. Gotharda považována za živou farnost, mě pochopitelně těší. V samotném přívlastku „živá“ je totiž obsaženo i slovo „život“, který vystihuje nejen přítomnost živých osob různých věkových kategorií, ale především jejich vzájemné propojení, projevující se v dalších činnostech a aktivitách, jichž bylo před koronavirovou krizí přehršle. Jsem si však stále vědom toho, že život farní obce musí být založen nikoli na faráři, i když je důležitou osobou, ale přímo na Bohu. Proto vítám i malá modlitební společenství, která nás všechny podepírají a vyprošují požehnání pro naše farní společenství. Každý pátek přede mší svatou vede večerní modlitbu nešpor Josef DATEL.
Nevyrůstal jsem v praktikující věřící rodině, k víře jsem se proto dostával jen postupně. Jak se později ukázalo, na mé cestě k víře byl zásadní jeden večer strávený s babičkou, když mi bylo asi 10 let. Zaujalo mě, jak upřímně Pánu Ježíši děkovala za prožitý den, a já vnímal, s jakou samozřejmostí Ho brala jako nedílnou součást svého života. Pro mě to byl úplně nový a silný prožitek, který jsem do té doby neznal. Když jsem koncem 90. let začal intenzívněji hledat Boha a víru, byla to právě babiččina slova, která se vynořila z hlubin dávných vzpomínek. Krátký zážitek, který mi ukázal další směr, kterým se babičce podařilo předat víru ob jednu generaci a přes vzdálenost 30 let. Jak málo někdy stačí, aby se člověk dozvěděl to podstatné…
S denní modlitbou církve jsem se setkal krátce po křtu a od začátku mě zasáhla vnitřní krása této liturgie, ať zpívaná, nebo recitovaná. Hluboké myšlenky, nádherné básnické obrazy starých židovských žalmů, modlitba promodlená mnoha generacemi v průběhu celé historie křesťanství od jeho počátků. Někdy obtížně srozumitelné pasáže, promlouvající k nám přes most mnoha staletí…
Když jsem byl osloven otcem Milošem, zda bych ve farnosti mohl vést modlitbu nešpor, s radostí jsem souhlasil. Chtěl jsem zprostředkovat tuto modlitbu dalším zájemcům a ukázat její krásu, moudrost a hloubku. Věřím, že to může být jedna z možných cest, jak přivést Boha do svého každodenního života, jako se to stalo mně. Modlitbu nešpor připravujeme pro farnost již druhým rokem společně s Dášou, které jsem za podporu velmi vděčný. Jsem moc rád, že se tuto aktivitu daří udržet, stejně jako pravidelnou modlitbu růžence. Vnímám to jako velký dar – společenství, které se modlí k Bohu, je společenství naděje, víry a lásky.
Denní modlitba církve (též liturgie hodin nebo hovorově modlitba breviáře) je oficiální liturgickou modlitbou západní církve a její stěžejní části jsou ranní a večerní chvály. Denní modlitba církve navazuje na staletí židovské modlitby žalmů a objevuje se již v křesťanských obcích prvních století. Současná podoba modlitby je daná liturgickou reformou Druhého vatikánského koncilu, která ji zkrátila (lat. breviare) a zjednodušila. Večerními chválami (nešpory) děkujeme za skončený den, prosíme o odpuštění hříchů, své myšlenky obracíme k Pánu a duchovně se propojujeme v rámci naší univerzální světové církve s mnoha milióny dalších modlících se katolíků.
Texty potřebné k modlitbě jsou obsaženy v liturgické knize nazývané breviář. Pokud se modlitba zpívá, příslušné chorální nápěvy jsou v tzv. antifonáři. Texty breviáře na každý den jsou k dispozici také on-line na stránkách breviar.cz, včetně verze pro mobilní zařízení.