Cyklovýlet

Přiznávám, že myšlenku farního cyklovýletu jsem si přinesl z předchozího působiště, kde jsme na kolech vyráželi každé léto jednu sobotu, abychom spojili zálibu v cykloturistice s některými pěknými místy kolem Prahy a zajímavou církevní památkou, kde jsme společně slavili mši svatou. Právě na Žižkově jsem poznal muže, jehož jsem začal připravovat ke křtu. Když se přestěhoval do nedalekých Holešovic, naše spolupráce pokračovala. Tentokrát se však z katechumena stal vedoucí bubenečské farní cyklopoutě. Ondřej BERÁNEK:

Už si přesně ani nepamatuji, jak myšlenka pořádat ve farnosti cyklovýlety vznikla, ale pomoci s organizací jsem se ujal opravdu s nadšením. Když farnost, tak živá – slovo dalo slovo a jeli jsme na Mělník. Kolo, myšleno cyklistické, se stalo mým přirozeným parťákem v životě a rychle jsem zjistil, že i v Praze (pocházím z Písku) se dá výborně využít, a to jak pro dojíždění do práce, tak i pro rekreaci, zvlášť pokud se trasa naplánuje až za hranici města. Od podobně nastavených milovníků jízdy v sedle jsem postupně získal spoustu tipů a triků na vhodné destinace ve středních Čechách. Když pak přišla nabídka organizovat ve farnosti výlety na kole, měl jsem spíše problém vybrat z té šíře zrovna jenom tu jednu nej trasu.

Po několika ročnících už máme poměrně stabilní tým, myslím, že je mezi námi i určitá míra důvěry – účastníci věří, že naplánuji zajímavou trasu, já zas doufám, že oni ji zvládnou ujet a užijí si to. A ono to funguje. Kdybych měl ale říct, jaký typ lidí s námi jezdí, byl by to oříšek, protože je to opravdu mix. Vidím pár sportovců, rodiny s dětmi, sváteční cyklisty, „genderovou vyváženost“. Protože jsem si vědom této pestrosti a jsem za ni upřímně rád, zvolená trasa bývá obvykle kompromisem, na kterém se shodneme s otcem Milošem. Přirozeně se snažíme reflektovat i to, že se jedná o farní akci – zaměřujeme se tedy na návštěvy spíše sakrálních či duchovních míst. Tradiční součástí se stala už i bohoslužba v některém kostele po cestě. Co mně každopádně vždy trochu překvapí, je zcela jiný svět a bohatství míst, přírody, kultury, které se nachází hned za posledním panelákem, což můžete vzít i jako pozvánku na letošní výlet do Klánovic a Českého Brodu.

Pokud byste mně chtěli zastihnout osobně, pak největší pravděpodobnost je na mši s účastí sboru, který vede úžasný a neúnavný Ondra Fajstavr. Protože mám zkušenosti s několika hudebními nástroji a rovněž i se zpěvem (vše amatérsky), ve sboru posiluji mužskou sekci, která je dlouhodobě v defenzívě. Repertoár sboru se zaměřuje mj. na české barokní mistry, což je výborná příležitost si uvědomit bohatství české hudby a předávat ho dále.