Posvícení slavíme ve středu po mši svaté

V říjnu slaví naše farnost rovněž posvícení, tzn. výročí posvěcení kostela 18. října 1801. V tento den si to kromě mše připomeneme i malým pohoštěním – kdokoli chce, může upéct plech koláčků a přinést je do kostela, po mši je společně ochutnáme buď u kostela, na zahradě anebo na faře (podle počasí).

Každá farnost má dva velké dny v roce, úplně stejně jako většina z nás: svůj svátek a své narozeniny. Svátek je (stejně jako to bývalo a v křesťanských rodinách má bývat i u lidí) daný jménem svatého patrona, jehož jméno nosíme. V případě farnosti jde o den světce, jemuž je zasvěcený farní kostel. A jelikož tento den bývá obvykle pracovním dnem, tradičně se překládá na neděli, kdy by se měla sejít na oslavě nejen celá farnost, ale i jejich příbuzní, kamarádi a známí, s nimiž tuto slavnost chce oslavit. A jelikož tito museli do dané vesnice či města kvůli tomu doputovat, začalo se v určitých lokalitách tomuto dni říkat pouť. U nás je to nejbližší neděle kolem 5. května, kdy se v liturgickém kalendáři připomíná svátek svatého Gotharda. Druhým slavnostním dnem je okamžik, kdy konkrétní křesťanské komunitě, organizované do farností, byl předán k užívání jejich kostel, anebo kdy byla farnost zřízena (často to bývá spojeno stejným datem). V našem stávajícím kostele byly zahájeny pravidelné bohoslužby na svátek sv. Lukáše 18. října, a to v roce 1801. A protože ten první slavnostní den byl spojen s posvěcením kostela, této slavnosti se říká posvícení. A protože letos máme nedělní slavnost posvícení s biřmováním dospělých přesunutou až na listopad, v samotný den, 18. října, se můžeme po večerní mši krátce sejít a jen tak si popovídat. A můžete zkusit upéct nějaký koláček. Jelikož se budou péct či konzumovat na posvícení, tradičně se jím říká posvícenecké koláče.