Biblický večer

145. VYSVĚCENÍ KNĚŽÍ
145. VYSVĚCENÍ KNĚŽÍ
Leviticus, kap. 8
To, že si každý z nás k něčemu nárokuje vlastnictví, nám přijde jako zcela běžná a jasná samozřejmost. Bůh jako stvořitel všeho a všech má právo vlastnit celý vesmír a každého z nás. Proto nás nesmí překvapit, že v Bibli nalézáme předpisy, které označují místa, časy, předměty i osoby, které zvláštním způsobem patří Bohu a na něž si Bůh činí nárok. Překvapivě však tyto předpisy nejsou primárně určeny pouze kněžím, ale i zbytku obyvatelstva. Právě jim má speciální zasvěcení, tedy vyjmutí ze světského užívání, připomenout skutečnost, že všichni jednou vše opustí a zůstane jim jen to, co si ponesou před Boha. Protože kněží se stávají vyvolenou třídou, která má propojovat pozemské záležitosti s Božími a lidem ohlašovat Boží vůli, je vlastně přirozené, že do této třídy se dostávají nikoli samovolně a z vlastního rozhodnutí, ale přijetím shůry. Samotnému aktu zasvěcení mají být přítomní i ostatní lidé, protože kněží jsou dáni jim a pro ně.