Biblická hodina

227. POŽEHNÁNÍ A ZLOŘEČENÍ

Deuteronomium, kapitola 27

Deuteronomický zákoník se uzavírá slavnostním prohlášením různých forem požehnání a kleteb. Tyto vycházejí z přesvědčení, že Bůh je spravedlivý a nenechá bez odměny žádný dobrý a správný skutek, i kdyby byl zde na zemi opomenutý, a naopak nenechá bez trestu žádného člověka, který koná zlo a nezachovává Boží příkazy, i kdyby se mu zde na zemi dařilo před trestem unikat a užíval si různých výhod. Ideálním stavem by bylo, kdyby vykonavatelem této spravedlnosti byl celý Izrael, svatý vyvolený lid, určený k tomu, aby svým životem ve společenství představoval okolním národům Boha. Proto je úvod k různým požehnáním a kletbám, v němž se Mojžíš obrací jak na levitské kněze, tak na veškerý lid, výzvou, aby v první řadě plnili to, co jim Bůh nařídil, a nečekali, že Bůh bude jednostranně plnit jejich přání, aniž by se oni zajímali o vůli Boží. Slavnostní formule, v nichž se pak přednáší přání blaha, a naopak přání utrpení, je pak pouze vyjádřením modlitby, aby jednou byla naplněna Boží spravedlnost ve své dokonalosti.

Biblické večery se konají každou středu na faře po skončení mše svaté (zač. v 17:30)